Postavení

Princ Jezdců na Gryfech

Povaha

Caleum už od narození jakožto nejmladší ze všech sourozenců nikdy příliš nevynikal. Všechnu pozornost si vysloužili jeho starší sourozenci. Toto mírné zanedbání se projevilo na jeho schopnosti prosazení se a tak většinu argumentů jen tiše mlčí a hledí na člověka jenž se jej snaží sekýrovat. Byl však pilný a věnoval se všemu čímž každý Jezdec na Gryfu a zároveň člen královské rodiny musel projít. to znamená, že je pilný a vždy v tichosti udělal co měl na čas, ať už ve výukách diplomacie, práva a spravedlnosti či lukostřelby.

Stejně tak jako člověk má dvě tváře, jednu tu svou a jednu co ukazuje světu tak se našel i v náboženství. Není však zbožným mužem, spíše naopak, vždy se nakláněl blíže bohu Ruhiel, často se v něm viděl, hlavně po smrti krále, jeho otce. Probudilo to v něm jakousi touhu přivádět lidem spravedlnost, kterou jim nikdo jiný zaručit nemohl. To v něm rozdmýchalo oheň pomstychtivosti ačkoliv často jej frustrovalo to, když jej jeho sourozenci zastavovali před jeho rychlým myšlením. Proto se svým sourozencům pak i odcizil a netrávil s nimi tolik času, spíše tento čas vynaložil svému Gryfu kterého považuje za jeho nejbližšího společníka.

Caleum nikdy ještě nezažil souboj na život a na smrt ani boj o přežití, ačkoliv se rád věnuje lovu s jeho Gryfem v čemž se promítá i trocha jeho soutěživosti. V jeho nadšení pro lov si také vybudoval zdravou fyzickou kondici a natáhnout tětivu luku dokáže bez námahy jenž jen dále prokazuje, že jeho luk zřídka svůj cíl netrefí. Avšak když vyjdou věci z ruky dokáže zpanikařit a snadno se vystresovat. Pod nátlakem nezachová chladnou hlavu.

Popis

Jeho gryf se jmenuje Theia, je to samice a s Caleumem se setkala za jeho dětství kdy mu bylo do 25 let asi čtyřikrát. Vždy jen na chvíli než je někdo vyrušil. Caleum tak vždy toužil gryfa vidět opět než se mu pak snesla z nebes po páté když akorát lovil na zamrzlém jezeře. Caleum nevěřil svým očím avšak nabídl samici gryfa kus své kořisti a přistoupil k ní blíže, sáhl ji na její zobák a když gryf neuletěl a ani mu neukousl hlavu pojmenoval ji Theia a usedl na ní poprvé, od té doby mu vždy zůstala na blízku. Gryf oplývá světlými barvami, jasně sněhově bílou od hlavy až po zlatavě hnědou na hřbetu až po nohy s opět sněhově bílým ocasem a křídly.